Peripetie kolem první písemné zmínky o obci Náklo

26.11.2018 21:36

Peripetie kolem první písemné zmínky o obci Náklo.

 

Národopisný příspěvek Osvalda Vídrmana, nadučitele v Nákle, a Boženy Vídrmanové Náš hanácký lid, jak se jeví ve svých obyčejích, pořekadlech, zpěvích, tancích, pověrách a svém kroji z roku 1893 předkládá čtenářům rok 1097 jako letopočet, ze kterého známe první písemnou zmínku o obci Náklo. Středoškolský profesor, filolog a archeolog František Černý v Časopise Matice moravské (ve 41.- 42. ročníku z let 1917-1918) v Příspěvku k historickému zeměpisu Moravy zase předesílá, že Náklo je poprvé připomínáno až o 34 let později, a to k roku 1131. Rolník z Nákla M. Chytil převzal do svého článku Náklo, jeho starobylost, a jiné věci s ním související uveřejněném v Selských listech (v politicko-hospodářských novinách moravského rolnictva) z 12. února 1901 závěry o první písemné zmínce od benediktina, historika, spisovatele, učitele dějepisu a kněze Gregora Thomase Josepha Wolného OSB, který žil v letech 1793-1871, publikované v díle Markgrafschaft Mähren z 1. poloviny 19. století, v němž první písemnou památku o obci vkládá do r. 1078, což v roce 1941 přijímá i známý nákelský rodák Josef Vrbka v práci vydané vlastním nákladem v Lošticích - Dějiny obce Nákla na Moravě.

Jos. Vrbka zde píše, že název obce Náklo se vyskytuje poprvé v psaných listinách hradišťských r. 1078 ve formě německé „Nakel“ (str. 19 a 23). Přitom poukazoval na nejstarší fundační listinu z českých zemí, kterou Ota Sličný s manželkou Eufémií 3. února 1078 založili klášter Hradisko a jemu darovali část desátků nákelských a jiných poplatků. Avšak jeho současník, moravský historik František Hrubý, rodák ze Strukova, řadí první zmínku o Nákle ve svém díle Severní Morava v dějinách (vydaných v r. 1947 J. Šebánkem) k roku 1160. Jak vidno, názory autorů jsou rozdílné.

Z webových stránek obce Náklo vyplývá, že závěry Wolného a Vrbky přijala obec za vlastní, závěry ostatních autorů potom za mylné, a proto veřejnosti v současnosti prezentuje, že prvním písemným dokladem o obci je zakládací listina kláštera Hradiska u Olomouce z 11. století.

Jak je široké odborné veřejnosti známo, přestože se tento středověký dokument z r. 1078 v originále nedochoval, lze jeho obsah zkoumat. Existuje totiž jeho pozdější opis v kopiáři listin kláštera Hradiska u Olomouce z počátku 15. stol., který je ovšem rozšířený o „přípisek“ v podobě odstavce, který součástí původního znění listiny z r. 1078 není, byl do něho při jejím opisování záměrně vepsán (padělán) – tzv. Nákelský odstavec.

Ten obsahuje výčet více jak dvaceti vesnic, které byly vkládány do majetku kláštera – výčet je započat právě vesnicí Náklo (odtud název Nákelský). Podstatné pro současnou obec Náklo je zjištění, že zmíněný odstavec není původní, jak jsem uvedl výše, že nepochází z roku 1078, neboť byl do opisu listiny vepsán dodatečně, tudíž první písemná zmínka o obci, kterou Wolný a Vrbka zasadili do tohoto letopočtu, je chybnou interpretací historických pramenů.

Indicie, které historiky vedou k závěrům o peripetiích s Nákelským odstavcem, podrobně popsal historik, archivář a pedagog Václav Hrubý (v r. 1925 byl jmenován profesorem pomocných věd historických), a to v publikaci z r. 1936 Tři studie k české diplomatice. Autor uvádí, že text obsahující jména několika našich obcí, tzv. Nákelský odstavec, se nemohl v Otově listině v jejím původním znění z r. 1078 nacházet, je cizorodý, neboť dvě v něm uvedené vsi: Hruška a Březovice připadly klášteru do majetku až někdy v polovině 12. století. Kromě toho existují i další důvody, které zde pro složitost nelze obšírně rozepisovat, neboť to by vydalo na speciální vydání nákelského zpravodaje, ale z nich společně vysvítá, že první písemnou zmínku o obci Náklo je třeba posunout z dosud nesprávně uváděného roku 1078 do období vzniku Nákelského odstavce nebo do doby, kdy se jméno obce poprvé vyskytuje v jiných středověkých písemných památkách.

Listinou z 3. 2. 1078, předmětným problémovým odstavcem a souborem zjištění, že byl do ní vepsán při tvorbě jejího falzifikátu, se zabývali: českoněmecký archivář a historik Antonín Boček ve svém tzv. moravském diplomatáři z 1. poloviny 19. století; moravský historik Viktor Pinkava v článku O některých podvržených listinách kláštera Hradištského v Časopise Matice Moravské v r. 1909; historik a archivář J. Šebánek ve Sborníku prací Filozofické fakulty brněnské univerzity z r. 1969; pracovník ústředního archivu Československé akademie Dr. Prokop Zaoral v příspěvku Dějiny a kultura Moravy a Slezska zveřejněném v r. 1971 ve Vlastivědném věstníku moravském; a zejména současník Prof. PhDr. David Papajík, Ph.D. z Katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, jenž například v publikaci Dějiny obcí Těšetice, Rataje a Vojnice z r. 2003 řadí vznik Nákelského odstavce až do let 1173-1185.

Některé obce, které společně s obcí Náklo, prezentovaly svoji první písemnou zmínku do r. 1078, a které byly součástí Nákelského odstavce (např. Hněvotín, Želechovice, Těšetice či Topolany), již na chybnou interpretaci historických pramenů reagovaly. Obec Hněvotín tím, že Iveta Vyroubalová ve zpravodaji obce v prosinci r. 2008 zveřejnila článek o Nákelském odstavci; obec Těšetice a Topolany tím, že upozornily na chybně uváděný rok 1078 v novodobých knižních vydáních svých pamětí a dějin; obec Želechovice a Náklo tímto článkem.

Nyní je třeba, aby se obce vyjmenované v Nákelském odstavci, obrátily na instituce, které spravují středověké písemné památky a na renomované historiky, aby peripetie kolem prvních písemných zmínek našich obcí, vyvolaných chybným výkladem historických pramenů, uvedli na pravou míru.

 

Ant. Hampl, správce Vesnického muzea Želechovice, starosta Želechovic

 

 

 

Kontakt

Vesnické muzeum obce Želechovice Obec Želechovice
Obecní úřad Želechovice
Želelechovice 1
783 91 Uničov 1
petrss@seznam.cz; anthampl@seznam.cz; obec.zelechovice@volny.cz