Peripetie kolem první písemné zmínky o obci Náklo

Peripetie kolem první písemné zmínky o obci Náklo.

Národopisný příspěvek Osvalda Vídrmana, nadučitele v Nákle, a Boženy Vídrmanové Náš hanácký lid, jak se jeví ve svých obyčejích, pořekadlech, zpěvích, tancích, pověrách a svém kroji z roku 1893 předkládá čtenářům rok 1097 jako letopočet, ze kterého známe první písemnou zmínku o obci Náklo. Středoškolský profesor, filolog a archeolog František Černý v Časopise Matice moravské (ve 41.- 42. ročníku z let 1917-1918) v Příspěvku k historickému zeměpisu Moravy zase předesílá, že Náklo je poprvé připomínáno až o 34 let později, a to k roku 1131. Rolník z Nákla M. Chytil převzal do svého článku Náklo, jeho starobylost, a jiné věci s ním související uveřejněném v Selských listech (v politicko-hospodářských novinách moravského rolnictva) z 12. února 1901 závěry o první písemné zmínce od benediktina, historika, spisovatele, učitele dějepisu a kněze Gregora Thomase Josepha Wolného OSB, který žil v letech 1793-1871, publikované v díle Markgrafschaft Mähren z 1. poloviny 19. století, v němž první písemnou památku o obci vkládá do r. 1078, což v roce 1941 přijímá i známý nákelský rodák Josef Vrbka v práci vydané vlastním nákladem v Lošticích - Dějiny obce Nákla na Moravě.

Jos. Vrbka zde píše, že název obce Náklo se vyskytuje poprvé v psaných listinách hradišťských r. 1078 ve formě německé „Nakel“ (str. 19 a 23). Přitom poukazoval na nejstarší fundační listinu z českých zemí, kterou Ota Sličný s manželkou Eufémií 3. února 1078 založili klášter Hradisko a jemu darovali část desátků nákelských a jiných poplatků. Avšak jeho současník, moravský historik František Hrubý, rodák ze Strukova, řadí první zmínku o Nákle ve svém díle Severní Morava v dějinách (vydaných v r. 1947 J. Šebánkem) k roku 1160. Jak vidno, názory autorů jsou rozdílné.

Z webových stránek obce Náklo vyplývá, že závěry Wolného a Vrbky přijala obec za vlastní, závěry ostatních autorů potom za mylné, a proto veřejnosti v současnosti prezentuje, že prvním písemným dokladem o obci je zakládací listina kláštera Hradiska u Olomouce z 11. století.

Jak je široké odborné veřejnosti známo, přestože se tento středověký dokument z r. 1078 v originále nedochoval, lze jeho obsah zkoumat. Existuje totiž jeho pozdější opis v kopiáři listin kláštera Hradiska u Olomouce z počátku 15. stol., který je ovšem rozšířený o „přípisek“ v podobě odstavce, který součástí původního znění listiny z r. 1078 není, byl do něho při jejím opisování záměrně vepsán (padělán) – tzv. Nákelský odstavec.

Ten obsahuje výčet více jak dvaceti vesnic, které byly vkládány do majetku kláštera – výčet je započat právě vesnicí Náklo (odtud název Nákelský). Podstatné pro současnou obec Náklo je zjištění, že zmíněný odstavec není původní, jak jsem uvedl výše, že nepochází z roku 1078, neboť byl do opisu listiny vepsán dodatečně, tudíž první písemná zmínka o obci, kterou Wolný a Vrbka zasadili do tohoto letopočtu, je chybnou interpretací historických pramenů.

Indicie, které historiky vedou k závěrům o peripetiích s Nákelským odstavcem, podrobně popsal historik, archivář a pedagog Václav Hrubý (v r. 1925 byl jmenován profesorem pomocných věd historických), a to v publikaci z r. 1936 Tři studie k české diplomatice. Autor uvádí, že text obsahující jména několika našich obcí, tzv. Nákelský odstavec, se nemohl v Otově listině v jejím původním znění z r. 1078 nacházet, je cizorodý, neboť dvě v něm uvedené vsi: Hruška a Březovice připadly klášteru do majetku až někdy v polovině 12. století. Kromě toho existují i další důvody, které zde pro složitost nelze obšírně rozepisovat, neboť to by vydalo na speciální vydání nákelského zpravodaje, ale z nich společně vysvítá, že první písemnou zmínku o obci Náklo je třeba posunout z dosud nesprávně uváděného roku 1078 do období vzniku Nákelského odstavce nebo do doby, kdy se jméno obce poprvé vyskytuje v jiných středověkých písemných památkách.

Listinou z 3. 2. 1078, předmětným problémovým odstavcem a souborem zjištění, že byl do ní vepsán při tvorbě jejího falzifikátu, se zabývali: českoněmecký archivář a historik Antonín Boček ve svém tzv. moravském diplomatáři z 1. poloviny 19. století; moravský historik Viktor Pinkava v článku O některých podvržených listinách kláštera Hradištského v Časopise Matice Moravské v r. 1909; historik a archivář J. Šebánek ve Sborníku prací Filozofické fakulty brněnské univerzity z r. 1969; pracovník ústředního archivu Československé akademie Dr. Prokop Zaoral v příspěvku Dějiny a kultura Moravy a Slezska zveřejněném v r. 1971 ve Vlastivědném věstníku moravském; a zejména současník Prof. PhDr. David Papajík, Ph.D. z Katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, jenž například v publikaci Dějiny obcí Těšetice, Rataje a Vojnice z r. 2003 řadí vznik Nákelského odstavce až do let 1173-1185.

Některé obce, které společně s obcí Náklo, prezentovaly svoji první písemnou zmínku do r. 1078, a které byly součástí Nákelského odstavce (např. Hněvotín, Želechovice, Těšetice či Topolany), již na chybnou interpretaci historických pramenů reagovaly. Obec Hněvotín tím, že Iveta Vyroubalová ve zpravodaji obce v prosinci r. 2008 zveřejnila článek o Nákelském odstavci; obec Těšetice a Topolany tím, že upozornily na chybně uváděný rok 1078 v novodobých knižních vydáních svých pamětí a dějin; obec Želechovice a Náklo tímto článkem.

Nyní je třeba, aby se obce vyjmenované v Nákelském odstavci, obrátily na instituce, které spravují středověké písemné památky a na renomované historiky, aby peripetie kolem prvních písemných zmínek našich obcí, vyvolaných chybným výkladem historických pramenů, uvedli na pravou míru.

Ant. Hampl, správce Vesnického muzea Želechovice, starosta Želechovic